Informace o nás

V naší psí smečce máme fenku německé dogy Fany, naší chovnou fenku hnědě tečkovaného dalmatina Sienna Sacajawea Royal Hermelin, zvanou Sissi, její dcerku Aishu od Lesa Hrabí a fenku německého ovčáka Aidu ( ta patří mé mamce). Naše fenky neznají boudu, kotec.. bývají s námi doma a sdílejí s námi každodenní radosti a aktivity. Máme velkou zahradu, kde přes léto taky rády odpočívají, každá na svém místě a poctivě hlídají. Jsou zvyklé na malé děti a všechna hospodářské zvířata ( od králíků po koně).

U nás žije, ale spousta dalších úžasných zvířat, které máme všichni rádi.. koza Líza, valach zvaný Bohuš, na kterém aktivně jezdím do přírody a poník Kejty, zvaná Kačenka. Jsem členkou klubu chovatelů v Kelči, a chovám zakrslé králíčky s průkazem původu. O všechny své zvířátka se starám s láskou, protože si to zaslouží a také nám to dvojnásobně vrací. Nejkrásnější pocit je, vidět svá zvířatka zdravá a spokojená!



O našich konících

Ráda bych se na svých stránkách zmínila i o mém koni Bohušovi. Bohuše jsem si koupila v roce 2010, ve věku dvou let. Byl to nezkažený, hodný a důvěřivý kůň, který vlastně neuměl nic.. a já jsem neuměla o moc víc. V knihách jsem četla : nezkušený jezdec a nezkušený kůň - to absolutně nejde k sobě!! Tak jsem knihy zahodila a zjistíla jsem, že vyjímky potvrzují pravidlo.. šli jsme nato pomalu, vklidu, s rozumem a hlavně s citem, protože když si kůň usmyslí že něco nechce, tak prostě s tím 500kg zvířetem nic neuděláte. No, ale my jsme to vše zvládli a překonali, vychovala jsem si z něj domácího mazla, který neublíží malému dítěti ani žádnému zvířeti a na vyjížďky je úžasný. Pod sedlem jsem si ho naučila poslouchat na své pobídky a na hlasové povely.. to je asi problém, kdyby ho chtěl jezdit někdo jiný. Neříkám že je to zas takovéj beránkek, někdy to dokáže pořádně rozvalit, jindy je tvrdohlavej jako mezek a někdy je to totální volnomyšlenkář!! Ale i přes jeho klady i zápory ho máme celá rodina jako miláčka a určitě bych chtěla, aby se s námi dožil pokojného stáří.

V roce 2012, jsem mu jako " společnici" pořídila kozu Lízu a v roce 2015 kobylku poníka Kačenku ( nar. 17.2.2014) S příchodem Kačenky jsem zjistila, jak moc mu společnost druhého koně chyběla, je z nich skvělá dvojka. Dokáží dovádět jako psi, hrát si na honěnou, okusovat se nebo jen tak odpočívat těsně u sebe.